Velká Úpa je jedním z nejznámějších středisek rekreace v Krkonoších.Rozkládá se v délce 5 km po obou březích řeky Úpy a plynule navazuje na pec pod Sněžkou.Patří k ní rovněž celá řada lučních enkláv a samot.Pravá strana Velké Úpy leží na úbočí Javoru /1014m/,Vlašského vrchu /1035/ a Světlé hory/1244/ Svah je přerušen dvěma mohutnými údolími,Javořím a Vavřincovým dolem.Levá strana začína na svazích Růžové hory/1390/,pokračuje k jihovýchodu na svahy Pěnkavčího vrchu /1105/ a končí na úbočí Červeného vrchu /961 m/.Tyto svahy mají příhodnou jihozápadní expozici,což se odráží v přiléhavých místních názvech Přední Výsluní,Prostřední Výsluní a Zadní Výsluní.
Přesná doba vzniku Velké Úpy není známa.Její centrum je pravděpodobně nejstarším trvale osídleným místem na území dnešního města Pec pod Sněžkou.I když nejstarší písemné zmínky pocházejí až z 16.století,lze usuzovat na trvalé osídlení Velké Úpy již v době první německé kolonizace za vlády Přemysla Otakara II.ve třináctém století.Nejstaršími osadníky byli horníci.Několik starých důlních děl se dochovalo dodnes,jen ty nejstarší už zahladil čas.
Největší rozvoj nastal po roce 1566,kdy byla v okolí Velké Úpy,tak jako i jinde ve východních Krkonoších,započata rozsáhlá těžba dřeva pro kutnohorské stříbrné doly.V tu dobu přišli do Krkonoš z Tyrol,Štýrska a Korutan odborníci na těžbu dřeva a zároveň i větší počet dřevorubců.Již v průběhu těžby byla některá mýta přeměněna na luční enklávy.Jména tehdy vzniklých lokalit nám dodnes připomínají jejich zakladatele.Jsou to například Malé a Velké Tippeltovy boudy,Thamovy boudy,Sagasserovy boudy a jiné.Po ukončení těžby byl hlavní činností a obživou obyvatel chov hovězího dobytka a koz.Trávu sekali chalupníci kolem svých chalup i třikrát v roce.Na horách zakládali seniště,kde sklízeli seno jednou za dva až tři roky.Do konce minulého století byl i přes četné zákazy vyháněn dobytek na lesní pastvu.Vedle zemědělské činnosti měl v historii Velké Úpy důležité místo rozvoj lesního hospodářství.Po rozsáhlé těžbě v 16.století,kdy téměř zmizel původní buko-jedlo-smrkový prales,se prosadil jako dominantní druh smrk ztepilý.Od počátku 18.století přešly lesy z držení královské komory pod panství Maršov.Byla zakázána lesní pastva a zavedena výsadba předpěstováných sazenic.Řada chalupníků našla práci při jarní a podzimní těžbě i při zimním svážení dřeva na saních rohačkách.Ve velké Úpě bylo postaveno pět brusíren dřeva využívajících k pohonu řeky Úpy.
Dnes je Velká Úpa spojena s podhůřím moderní komunikací.V minulosti tomu tak nebylo. Údolí mezi Maršovem a Velkou Úpou bylo do roku 1837 natolik neprůchodné,že když v roce 1779 navštívil obec císař Josef II.,musel jet z Maršova přes Albeřice na Malou Úpu a přes boudu Jana do Velké Úpy.Během této návštěvy dal podnět ke stavbě kostela a tím i k založení farnosti.Tak se Velká Úpa definitivně oddělila od Maršova.Charakter obce se po století neměnil.Teprve v druhé polovině minulého století došlo postupně k rozvoji turistiky a tím i k částečné změně rázu obce a života horalů.Chalupníci našli nový zdroj obživy v poskytování služeb turistům.V chalupách byly zřízeny pokoje pro hosty,řada původně prostých letních bud byla přeměněna na hostince a noclehárny.Po roce 1900 bylo postaveno několik penzionů.Ze zemědělsko-lesnické obce se stalo významné krkonošské letovisko.Od roku 1980 je Velká Úpa částí města Pec pod Sněžkou.
Stálým obyvatelům i návštěvníkům slouží prodejny potravin,masna,stánky s občerstvením, novinami,pohlednicemi a suvenýry,poštovní úřad,sportovní hřiště a celá řada restauračních zařízení.Jsou zde parkoviště,která se udržují i v zimním období.V případě jejich zaplnění mohou řidiči využít odstavná parkoviště v Temném Dole a Horním Maršově.Nejbližší železniční stanice je ve Svobodě nad Úpou,12 Km od Velké Úpy.Tam je rovněž benzinová stanice.Lékařská služba a lékárna je v Honím Maršově.
Příznivá poloha,zdravé klima,přírodní krásy i vhodné terény vytvářejí dobré podmínky pro rekreaci,turistiku a zimní sporty,především lyžování.Sněhová pokrývka tu leží zpravidla od konce listopadu až do začátku dubna a dosahuje v údolí kolem jednoho metru výšky.Po celý rok je turistům k dispozici lanovka na Portášovy boudy a vleky v okolí.Vyznavači běžek mohou podnikat delší hřebenové tůry nebo využít ke kratším vyjížďkám lesní svážnice v blízkém okolí.Pro turisty je tu síť značených turistických cest,které Velkou Úpu spojují se širokým okolím.